Jak se naučit žít v proudu štěstí

Článek je zpracován na základě knihy „Flow - O štěstí a smyslu života", jejímž autorem je profesor Mihaly Csikszentmihalyi.

​

Flow (proudění) je stav plného ponoření se do toho, co děláme, kdy nesledujeme čas a nepociťujeme únavu. Do takového stavu se mohou dostávat i lidé, kteří dělají náročnou fyzickou práci. Běžně však pocit flow zažívají hudebníci, když hrají, sportovci během tréninku, když mají pocit, že se blíží ke svému vytouženému výsledku.

 

Kniha Mihalyho Csikszentmihalyije o štěstí, kvalitě života a optimálním prožívání. Vyšla poprvé v roce 1990 a od té doby byla přeložena do 30 jazyků. Dobrou reklamu udělali této knize její první čtenáři, kteří o ní s nadšením veřejně hovořili – pozdější prezident USA Bill Clinton nebo britský premiér Tony Blair.

Tato kniha je o tom, jak žít v proudu (angl. flow), to znamená ve stavu, kdy dochází k plnému splynutí s tím, čím se zabýváte, ve stavu, kdy nevnímáte čas ani sebe sama, kdy místo únavy cítíte neustálý příliv energie.

Stává se vám často, že se dokážete ponořit do toho, co děláte, a zcela přestanete vnímat čas? To je mimo jiné i cesta ke štěstí.

 

Štěstí není to, co se nám stává náhodou, ale je výsledkem našeho úsilí. Do stavu flow se může každý z nás dostat cíleně, když bude chtít. Dnes je už i vědecky potvrzeno, že schopnost prožívat flow přímo souvisí i s úrovní rozvoje osobnosti. To znamená, že se každý může stát strůjcem svého štěstí, když na sobě bude pracovat.

Abychom se naučili vstupovat do stavu flow, potřebujeme pochopit, jak funguje vědomí. Subjektivní prožívání totiž nepředstavuje jenom jeden z aspektů života, ale je životem samotným. Abychom ho naplnili smyslem, je potřeba si udělat nejdříve pořádek ve vlastní hlavě. I za předpokladu, že všude kolem nás vládne chaos.

V souladu s teorií flow, se může změnit jakákoliv činnost na stav, který nám začne působit radost. Týká se to i nudných rutinních činností v práci. Jak k tomu můžete dospět, si můžete přečíst v naší e-knize ve zkráceném provedení, kterou napsal jeden z předních myslitelůsoučasnosti profesor psychologie Mihaly Csikszentmihalyi.

 

Hlavní myšlenka knihy spočívá v tom, že štěstí není něco, co se nám děje náhodně. Není výsledkem nějakého úspěchu. Souvisí přímo s tím, jak interpretujeme to, co se děje kolem nás a jak si organizujeme svůj život. Abychom se cítili šťastní, potřebujememít pod svou kontrolou své vědomí. Náš nervový systém je natolik složitý, že může ovlivňovat naše osobní stavy. To ho činí funkčně nezávislým na genetických programech, jimiž jsme vybaveni, i na okolním světě. Člověk se může cítit skvěle, nebo mít depresi nezávisle na tom, co se děje kolem něho. Stačí jen ovládat obsah svého vědomí.

 

Mnozí lidé si myslí, že pro zlepšení kvality života je zapotřebí naučit se uvolnit.  Profesor Csikszentmihalyi tvrdí, že je potřeba opak – myšlenkové soustředění. Relaxace samozřejmě může člověku poskytnout uspokojení, například po těžké práci, největší radost však zažíváme, když jsou tělo i myšlení napnuté a soustředěné a snaží se dosáhnout něčeho obtížného a hodnotného.

 

Co nám přináší skutečnou radost

Uspokojení, samo o sobě štěstí nepřináší. Dobré jídlo, dlouhý spánek a podobné věci nás pouze přivádějí do stádia rovnováhy, ale neposunují nás k vrcholům. V případě, že zažívají proudění určité zóny mozku, zažívá člověk uspokojení bez úsilí, ale sotva bude šťastnější. 

Výzkumy životní spokojenosti ukazují, že není ani příliš velké spojení mezi štěstím a vysokou úrovní hmotného zabezpečení. Ed Diner – výzkumník z Illinoiské univerzity odhalil, že se za šťastné považuje 77 % velmi bohatých lidí a 62 % lidí s průměrnými příjmy. Jiný výzkumník, Norman Bradbern, dospěl ke zjištění, že se zámožní lidé považují za šťastné o 25 % častěji než lidé s nízkými příjmy. Ano, rozdíl tu je, ale není nijak katastrofální.

Peníze a uspokojení fyzických potřeb negarantují štěstí, protože nepomáhají psychickému růstu a ke zdokonalování osobnosti. Opravdovou radost přináší jenom to, co nás nutí hýbat se kupředu, překračovat hranice obvyklých schémat a vidět své úspěchy. Radost prožíváme například i tehdy, když se setkáme s neočekávaným názorem v knize nebo během rozhovoru, což vede náš mozek k větší aktivitě. Často se stává, že nepociťujeme žádné potěšení ve chvíli, kdy probíhá určitá událost, například když pracujeme na obtížném projektu nebo stavíme dům, ale když pak na to později vzpomínáme, tak zažíváme hluboké uspokojení. 

Všechno, co zde bylo řečeno, vede k závěru, že opravdová radost se dosahuje pouze jako důsledek uvědomělé koncentracepozornosti a vynaložení úsilí. Abyste pocítili radost ze hry, čtení nebo rozhovoru, je potřeba zaměřit na tuto činnost veškerou svou psychickou energii, a nenechat se ničím rozptylovat. Podívejte se na děti – ty vždycky zažívají nadšení, když dokážou něco nového. Bohužel, v průběhu let se toto opravdové spojení mezi rozvojem a radostí ztrácí. Dospělý člověk nechce obětovat svou energii na to, co mu pomůže uspořádat myšlení a vyhrát nad sebou samým, ale v první řadě věnuje své úsilí něčemu, co mu přinese materiální odměnu. 

​

Více se můžete o stavu flow dočíst v e-knize ve zkráceném provedení „SFlow - O štěstí a smyslu života“

​

Zde si můžete jako dárek objednat zkrácenou e-knihu „Optimismus. Co dodává energii a zlepšuje kvalitu života“: