Šest znaků myšlenek, které zaujmou

Článek je zpracován na základě knihy bratrů Heathových "Jak zaujmout hned napoprvé" . 

 

Každá myšlenka není hodna velké pozornosti a mimořádného zaujetí. Když se autoři ptali různých lidí, jak často chtějí, aby jejich myšlenky či nápady někoho silně zaujaly, dostáváli odpověď, že taková potřeba se objevuje jedenkrát za týden až jedenkrát za měsíc, tedy dvanáctkrát až dvaapadesátkrát za rok. Když si uvědomíme, jak je důležité, abychom svými myšlenkami někoho zaujali, je překvapující, jak málo pozornosti věnujeme tomu předmětu.

 

Při zkoumání stovek úspěšných myšlenek se autoři Chip a Dan Heathovi opakovaně setkávali s následujícími šesti zásadami:

 

1.Jednoduchost

“Abychom se dobrali k jádru myšlenky, musíme se stát mistry vylučovací metody. Musíme neúnavně stanovovat priority. Cílem není říct něco krátce, ale především zcela výstižně, jak to umí přísloví. Naše myšlenky musí být jednoduché a hluboké zároveň. Zlatým pravidlem je model maximální jednoduchosti: sdělení v jedné větě tak hluboké, aby ho mohl každý člověk dlouhodobě následovat.”

 

2. Nečekanost

Jak můžeme upoutat pozornost publika ke svým myšlenkám a jak si zajistit zájem lidí, když potřebujeme čas k tomu, abychom svoje myšlenky v klidu představili? Dobrým způsobem je, podle autorů, udělat něco nečekaného, co zcela naruší předpokládaný sled událostí. Můžeme použít překvapení - emoci, která dokáže zvýšit pozornost a soustře-dění na určité sdělení. Pozor ale, překvapení má jen krátkodobý efekt. Aby působení myšlenky přetrvalo, musíme vzbudit zájem a zvědavost.

Jak například udržet pozornost studentů na přednáškách o historii v průběhu celého roku? Během delších časových úseků můžeme upoutat pozornost posluchačů systematickým “otvíráním mezer” v jejich znalostech - a pak jejich vyplňováním.

 

3. Konkrétnost

Jak to udělat, aby naše sdělení bylo jasné? K vysvětlování svých myšlenek musíme používat výrazy, kterým lidé dobře rozumějí, kterými probudíme jejich emoce. Podle autorů bývá nepochopení těchto principů důvodem, proč se podniková komunikace ve výsledku často míjí účinkem. “Zásadní prohlášení o vizích a působení společnosti, jejích strategiích a hlubším smyslu jejich činnosti jsou často tak nejasné a těžko pochopitelné, že zcela ztrácejí jakoukoli sdělovací hodnotu.” Naopak myšlenky, které působí přirozeně silně, jsou plné konkrétních obrazů - to proto, že mozek nejlépe uchovává konkrétní údaje právě v podobě obrazů. Příkladem myšlenek, které neztrácejí svou účinnost ani po staletích, jsou přísloví. Abstraktní pravdy jsou v nich převedeny do konkrétní řeči: “Lepší vrabec v hrsti nežli holub na střeše.” Chceme-li, aby si každý náš posluchač představil pod našimi slovy stejnou věc, musíme mluvit konkrétně.

 

4. Věrohodnost

Můžeme nějak přispět k tomu, aby nám lidé uvěřili? Autoři se domnívají, že v dnešní době musí být myšlenky, které mají zaujmout, samy opatřeny vlastnostmi, které jim usnadní jejich přijetí. Tvrdí, že potřebujeme způsob, který lidem umožní si naše myšlen-ky otestovat. Když si lidé připravují nějakou prezentaci, tak většina instinktivně šáhne po statistikách. V mnoha případech je podle autorů tento exaktní přístup kontraproduk-tivní. Uvádějí příklad debaty prezidentských kandidátů z roku 1980. Debatovali spolu Jimmy Carter (prezident) a Ronald Reagan (protikandidát). Reagan mohl citovat nejrůz-nější statistiky, dokládající špatný stav ekonomiky, ale místo toho učinil voličům výzvu: “Než půjdete volit, zeptejte se sami sebe, jestli se dnes máte lépe než před čtyřmi lety.”

 

5. Emoce

Jak zajistit, aby se lidé o naše myšlenky zajímali? Autoři říkají: “Nechme je něco pocítit. Například v případě popcornu z kina mohli lidé pocítit znechucení nad jeho nezdravostí. Číselné vyjádření ,37 gramů nasycených tuků’ nemůže vyvolat žádnou emocionální reakci.” Výzkumy ukazují, že lidé snáze přispějí darem jednomu potřebnému člověku než celé chudé oblasti. Jsme uzpůsobeni tak, že soucítíme s lidmi a nikoliv s něčím abstrakt-ním. Někdy je problém najít pro své argumenty tu správnou emoci - například je obtížné přesvědčit mladé lidi o škodlivosti kouření. Autoři podotýkají, že bychom možná uspěli, kdybychom se zaměřili na jejich odpor vůči obojaké politice tabákových firem.

 

6. Příběh

Co můžeme udělat pro to, aby se lidé podle našich myšlenek také chovali? Autoři dopo-ručují vyprávění příběhů. Naslouchání příběhům je pro lidi něco jako mentální trenažér, který jim pomáhá rychleji a efektivněji reagovat v reálném životě.

 

K tomu, abychom používali uvedených šest zásad úspěšných myšlenek, nepotřebujeme, podle autorů, žádné zvláštní znalosti či dovednosti. Většina z nás některé z nich intui-tivně používá.

 

Proč je ale na druhé straně náš svět naplněn více nudnými a nesrozumitelnými prohlá-šeními než zábavnými a moudrými příslovími?

 

Autoři hovoří o tom, že důvodem je přirozená psychologická tendence, která neustále mate naši schopnost vytvářet myšlenky za pomoci uvedených principů. Nazývají ji “prokletím vědění”.

 

Více se o jednotlivých znacích a o "prokletí věděním", můžete dozvědět v e-knize ve zkráceném provedení „Jak zaujmout napoprvé“.