armády vojáci
Objednání ukázkové e-knihy zdarma
Erin Doland: Zjednoduš si život za jeden týden

Mám zájem o pravidlené informace o vydávaných

e-knihách v krátkém provedení.

Proč je lepší jít se podívat     na místo?

Článek je zpracován na základě knihy „Work Like a Spy: Business Tips from a Former CIA Officer", kterou napsala J. C. Carlesonová.

V létě 2003 byla vyslána agentka CIA Carlesonová do poraženého Iráku. Patřila k těm, kdo měli pochybný úkol najít zbraně hromadného ničení. Těmi USA ospravedlňovali svůj vpád do této země. V době, kdy přijela do Bagdádu, byla situace ve slepé uličce. Vláda USA zastávala stále stanovisko, že někde v Iráku musí být zbraně hromadného ničení, ale stále přibývaly skutečnosti, které svědčily o tom, že tomu tak není. Týmy CIA dostaly zamlžený rozkaz plný beznaděje: „Hledejte, kde to jen půjde!“

Brzy po příjezdu měla Carlesonová prověřit jeden výrobní podnik, o němž Američané předpokládali, že by se v něm mohly vyrábět biologické zbraně. Objekt vypadal v mnoha ohledech slibně: družicové snímky a hluboká analýza kontaktů tohoto podniku s různými organizacemi vyvolávaly domněnky, že je součástí iráckého programu na výrobu zbraní hromadného ničení. Ředitelkou podniku byla žena s doktorským titulem v oboru biochemie, a samotný objekt byl chráněn ozbrojenci. 

Agenti CIA spolu s vojáky připravili plán zátahu v této továrně, a za několik dnů se vypravila ozbrojená kolona na místo. Carlesonová seděla spolu s nervózní tlumočnicí a s příslušníky bezpečnostní agentury „Blackwater“ v obrněném transportéru. V druhém obrněnci jeli technici, kteří měli udělat na místě analýzy získaných vzorků, a posoudit, jestli se jedná o prvky biologických zbraní. Carlesonová pozorovala z vozu, jak po zuby ozbrojení muži z „Blackwater“ prověřovali terén. Potom jí dva z nich doprovodili na dvůr továrny, kde ihned odzbrojili ochranku. Zásah komanda byl neočekávaný, proto, když Carlesonová vstoupila na území firmy, sledovaly jí stovky zvědavých a vystrašených očí zaměstnanců, které Američané vyváděli z budov a prohledávali je. 

Ve dveřích se objevila dobře oblečená žena. Vypadala velmi zmateně, ale rychle se dala dohromady a představila se jako ředitelka podniku, a velmi zdvořilým tónem, který neodpovídal situaci, se agentů CIA zeptala, v čem jim může pomoci. Carlesonová se také představila, ale smyšleným jménem a zamlženě jí vysvětlila důvod, proč do továrny přijeli. Ředitelka jí pozvala do své kanceláře na šálek čaje. Před vchodem do kanceláře jí ozbrojenec z „Blackwater“ upozornil, že objekt ještě nebyl zkontrolován. Carlesonová nahlédla dovnitř, a usoudila, že se jedná o docela obyčejnou kancelář, vstoupila a na varování nedbala. 

Ředitelka jí nalila čaj a dala pečivo a bez rozpaků odpověděla na všechny otázky, které jí Carlesonová položila. 

Továrna vyráběla sůl. Obyčejnou kuchyňskou sůl! Ředitelka ukázala vzorky produkce a sama je v přítomnosti Carlesonové ochutnala. Carlesonová jí požádala, aby vysvětlila všechny podezřelé okolnosti. Američané chtěli vědět, zda podnik dodává produkci irácké armádě a do vojenských nemocnic a proč probíhají přepravy v noci. Do nemocnic se dodávaly fyziologické roztoky pro lékařské potřeby, a v noci je vozí, protože přes den je příliš horko. Je to běžná praxe.

Proč mají v podniku prostory, v nichž se dodržuje režim nadměrné čistoty? Aby byly fyziologické roztoky sterilní.

Proč jsou za budovou zapuštěné nádrže v zemi? Z důvodů souvisejícími s ochranou životního prostředí, pro sběr odpadů z výroby. 

Proč vede obyčejný podnik na výrobu soli člověk s titulem doktora (PhD.)? Ředitelka souhlasila s tím, že je to zbytečně velká kvalifikace, ale ženy v Iráku nemají snadnou možnost zastávat manažerské pozice. Proto přijala funkci manažerky v tomto podniku, i když měla na víc.

Proč má podnik ozbrojenou ochranku? Aby byl chráněn před zloději, protože situace v Iráku je po vpádu cizích vojsk velmi neklidná.

 

Carlesonová vzpomíná: „Tak bylo výsledkem našeho ozbrojeného zásahu to, že jsme objevili podnik na výrobu soli.“ Odborníci ze CIA udělali chemické analýzy, které plně potvrdily to, co jim říkala ředitelka. Továrna vyráběla skutečně sůl. 

„Cítila jsem se jako hlupák,“ píše Carlesonová. „Když jsem se podívala na hlouček vylekaných dělníků, které nahnali po zuby ozbrojení Američané na dvůr, necítila jsem se dobře.“ Ředitelka přijala velkoryse její omluvy a vojenská kolona se s ostudou vzdálila. 

Carlesonová píše: „Toho dne jsem dostala velmi cennou lekci. Bez ohledu na všechny snímky z družic, zachycené vysílání a analýzy provedené nejlepšími odborníky, jež ukazovaly, že podnik možná patří k výrobcům biologických zbraní, pravý obraz se odhalil teprve tehdy, když jsem přijela a položila několik otázek člověku, který zná velmi dobře vnitřní podmínky. To, co vypadalo podezřele a nebezpečně na papíře, se ukázalo jako něco jednoduché a neškodné. Stačilo si jen popovídat s ředitelkou u čaje. Je možné to srovnat s kaleidoskopem. Zatímco jste viděli modrou hvězdu, stačilo udělat nepatrný pohyb a rázem vidíte briliant, jenž hraje všemi barvami duhy.“

Nastávají tedy situace, kdy můžete mít k dispozici řadu faktů a odborných analýz, ale svědectví člověka z první ruky zcela změní pohled na věc. Někdy je pro různá vyšetřování v kriminalistice nebo i v managementu kvality důležitější, jít se přímo podívat na místo a rázem získáme zcela jiný pohled, než nám poskytovaly jenom nasbíraná data. Podobně i v případech, kdy jste vrcholovými manažery, můžete mít řadu informací z tisku a z internetových zdrojů, ale ke správnému pochopení můžete dojít jen v případě, že se vy sami nebo někdo z vašich spolupracovníků podíváte na místo.

Více se můžete o metodách analýzy a rozhodování používaných v CIA a v US Army dozvědět na semináři: Řešení problémů pomocí metodik speciálních služeb.

  • w-facebook
  • Twitter Clean
  • w-googleplus