Co je to duševní pohoda 

Článek je zpracován na základě knihy "Vzkvétání",

kterou napsal profesor Martin Seligman. 

​

Martin Seligman vysvětluje, že je to pozitivita a optimální prospívání. Ve své nové knize vysvětluje svůj radikálně změněný pohled na ně.  Píše: „Především musím vysvětlit svůj nový pohled na to, co je to štěstí. Thales z Milétu se domníval, že základem všeho je voda. Aristoteles se domníval, že všechny činy člověka směřují k tomu, aby dosáhl štěstí. Nietzsche se domníval, že všechny činy člověka směřují k tomu, aby získal moc. Freud se domníval, že všechny činy člověka směřují k tomu, aby se vyhnul úzkosti. Všichni tito velikáni se dopustili velkého omylu, zvaného monismus, kdy se všechny lidské motivy zredukují pouze do jediné věci.“

 

Martin Seligman dospívá k tomu, že prvním krokem v pozitivní psychologii musí být „rozpustit“ monismus štěstí a transformovat jej do použitelnějších termínů.

 

V roce 2002 publikoval autor svou teorii opravdového štěstí. Na základě podnětu jedné své kolegyně si však uvědomil nedostatečnost této teorie a dospěl k revizi. „Teorie z roku 2002 v knize Opravdové štěstí má být teorií o tom, jak se lidé rozhodují, co si volí. Jenže v té teorii je díra – úplně opomíjí úspěch a mistrovství. Lidé se někdy snaží něčeho dosáhnout jen pro úspěch samotný,“ vytkla mu jeho kolegyně Senia.

​

Od teorie opravdového štěstí k teorii duševní pohody

Dříve si autor myslel, že ústředním tématem pozitivní psychologie je štěstí, že hlavním kritériem pro měření štěstí je spokojenost se životem a že cílem pozitivní psychologie je zvýšit tuto životní spokojenost. Dnes si myslí, že tématem pozitivní psychologie je duševní pohoda, že hlavním kritériem pro měření duševní pohody je míra optimálního prospívání (anglicky flourishing; odtud pramení volnější termín vzkvétání) a že cílem pozitivní psychologie je zvýšit míru prospívání.

​

Teorie duševní pohody

Duševní pohoda (well-being) je teoretický konstrukt, zatímco štěstí (happiness) je věc. „Reálná věc“ je přímo měřitelnou veličinou. Takovou veličinu lze „operacionalizovat“ – což znamená, že ji definuje konkrétní soubor ukazatelů. Podle toho lidé, kteří v životě prožívají nejvíce kladných emocí, nejvíce zaujetí a největší smysluplnost, jsou těmi nejšťastnějšími a dosahují největší životní spokojenosti.

 

Teorie duševní pohody nesouhlasí s tím, že tématem pozitivní psychologie je reálná věc. Za hlavní téma považuje teoretický konstrukt – duševní pohodu – která obsahuje několik měřitelných prvků, z nichž každý je reálnou věcí a každý k duševní pohodě přispívá, ale žádný z nich duševní pohodu nedefinuje.

Duševní pohoda se svou strukturou podobá „počasí“ nebo „svobodě“: žádný jednotlivý ukazatel ji nedefinuje vyčerpávajícím způsobem, ale podílí se na ní několik věcí. Tyto součásti nazývá autor prvky duševní pohody, přičemž každý z těchto prvků je měřitelnou věcí.

 

Prvky duševní pohody

Každý z prvků duševní pohody musí sám splňovat tři podmínky, aby mohl být mezi tyto prvky zařazen:

1. Významně přispívá k duševní pohodě.

2. Mnoho lidí o tuto věc usiluje pro ni samotnou.

3. Je definovaný a měří se nezávisle na ostatních prvcích.

 

Teorie duševní pohody má pět prvků a každý z nich tyto tři podmínky splňuje. Těmito pěti prvky jsou: pozitivní emoce, zaujetí činností, pozitivní vztahy, smysluplnost a úspěšný výkon. Pro jejich snadné zapamatování slouží v angličtině akronym PERMA složený z počátečních písmen anglických názvů (Positive Emotion, Engagement, Positive Relations, Meaning, Accomplishment).

​

Seligman konstatuje, že pokud by duševní pohodu nebylo možno trvale zvýšit, pak by bylo nutno od cíle pozitivní psychologie upustit. Ale je přesvědčen, že duševní pohodu lze zvýšit, a to dokonce zásadním způsobem.

 

Ve své knize uvádí různá cvičení zaměřená na zvýšení duševní pohody, která mohou čtenáři snadno začít provádět.

​

​

Více se můžete o výsledcích pozitivní psychologie dozvědět v e-knize ve zkráceném provedení „Vzkvétání“ nebo v celé knize, která vyšla v nakla-datelství Jan Melvil Publishing v roce 2014.