Toto téma dobře doplňuje:

Co je to mikromanagement

Článek je zpracován na základě knihy "Moje cesta nebo dálnice: Mikromanagement", jejímiž autorem je Harry Chambers.

 
Jak přestat být mikromanažerem a stát se dobrým vedoucím

Mikromanagement je jedna z nejhorších neřestí řízení organizací. Nejspíše ho provádíte, pokud děláte několikrát denně mini porady, abyste měli všechno pod kontrolou; nesvěřujete podřízeným důležité úlohy, protože by je mohli pokazit; bojíte se odjet na dovolenou, protože když nejste v práci, tak se neustále něco nedaří a jste toho názoru, že práce v týmu je, když se všichni sejdou, aby od vás dostali pokyny. 

 

Mikromanagement se neprojevuje jenom na úrovni „vedoucí a podřízený“, ale i při vzá-jemné interakci mezi kolegy, dodavateli a zákazníky, ale také v soukromém životě – mezi přáteli, manželskými páry, rodiči a dětmi. Podle ankety, kterou udělala autorova firma ve státě Georgia, 79 % respondentů zažilo mikromanagement ze strany svých bývalých i současných vedoucích. Přitom jenom 22 % vedoucích si uvědomovalo tento nedostatek u sebe. Ještě zajímavější je, že 76 % řadových zaměstnanců zažívalo mikromanagement ze strany kolegů a jenom 38 % si uvědomovalo podobný sklon u sebe.

 

Mikromanažer není samozřejmě nějaký zločinec, je to obyčejný člověk, který chce všech-no „co nejlépe“, ale zbytečná kontrola z jeho strany vyvolává u druhých lidí odpor a ne-spokojenost, a práce se oproti očekáváním nedaří, dokonce se zhoršuje, protože v kolektivu klesá iniciativa a zhoršuje se nálada. A mikromanažer pak tlačí na lidi ještě silněji a myslí si, že tak zlepší situaci. Bohužel, problémy nezmizí, pokud se nenaučí vžívat se do postavení druhých a dokud jim nedokáže důvěřovat a nebude se spoléhat na jejich znalosti, zkušenosti a odpovědnost.

 
Proč vzniká mikromanagement

Základní příčiny tohoto stylu řízení lidí spočívají ve strachu z neúspěchu, v přání zůstá-vat v zóně komfortu a v chaosu v pracovních záležitostech. Na následujících řádcích rozebereme každý z těchto bodů.

 

Strach z chyb a negativních výsledků je zcela jasný, protože odpovídáte za úspěch celého projektu (směru vývoje, oddělení, společnosti apod.). Lidé kolem vás však posuzují vaše obavy jinak. Vidí je jako totální nedůvěru k jejich zkušenostem, znalostem a schopno-stem. Výsledkem je, že ztrácejí iniciativu.

 

Pochopitelné je také vaše přání zůstávat v zóně komfortu, což znamená, že chcete pra-covat tak, jak jste zvyklí, využívat prověřené metody a nedovolit druhým, aby nedodržo-vali zavedená pravidla. Tyto motivy vedou vedoucího k tomu, aby prováděl neustálé prověrky na pracovištích a také k tomu, aby sám prováděl nejodpovědnější části práce.

 

Nakonec, pokud v organizaci (nebo v kolektivu) vládne chaos nebo klesají hodnoty uka-zatelů, tak to mikromanažer vnímá jako signál pro zesílení kontroly. Nenapadne ho, že problémy jsou vyvolány právě jeho stylem řízení a je zbytečné řešit je takovým způso-bem, jakým byly vytvořeny. Uvědomte si, že chaos se objevuje tam, kde nejsou jasná kritéria pro ohodnocení výsledků. Takže, pokud víte nejlépe ze všech ve vašem týmu, jaký výsledek je možné považovat za dobrý a jaký ne a vaši podřízení nejsou schopni sami ohodnotit vykonanou práci, pak jste bohužel mikromanažerem.

 

Jak přestat být mikromanažerem a stát se skvělým vedoucím a kolegou

První, co je potřeba udělat, je podívat se pravdě do očí a přiznat si své neefektivní řízení. Abyste mohli využít nové strategie, vyžaduje to rozhodnost a sílu vůle. Naslouchejte připomínkám lidí kolem. Začněte jedním nebo dvěma modely chování (návyků) a buďte houževnatí ve své snaze řídit novým způsobem. Nečekejte však rychlé výsledky. Bohužel není možné, aby se člověk změnil za jeden den. Bojovat je potřeba především se třemi prvotními příčinami: se strachem z nezdaru, s touhou po komfortu a s nepořádkem.

Více se můžete o mikromanagementu a možnostech jeho omezení dozvědět v e-knize ve zkráceném provedení „Moje cesta nebo dálnice: Mikromanagement“.

 

  • w-facebook
  • Twitter Clean
  • w-googleplus
Snímek obrazovky 2019-04-25 v 20.45.32.p