Jak si plnohodnotně odpočinout a vyrovnat se s depresí po dovolené?

 

Zpracováno na základě knihy autorky Mariny Melia "Byznys - to je psychologie."

 

Odpočinek potřebuje bezpodmínečně každý z nás. Stává se však, že dovolená nám nepřinese očekávaný odpočinek. Mnozí lidé se nedokážou uvolnit a stále přemýšlejí o práci. A když se do práce vrátí po dovolené, často je napadne: „Raději jsem na tu dovolenou neměl jezdit!“ Nahromaděná práce, chyby podřízených, nepříjemné pocity ze změny časových a klimatických pásem, pocit ještě větší únavy než před dovolenou, mohou člověka přivést k depresi po dovolené. Aby se dovolená a následný návrat do práce nezměnily ve stres, je potřeba se na obojí pečlivě připravit.

 

Je několik základních příčin toho, že dovolená nepřinese člověku očekávaný odpočinek.

 

První příčina: „Cizí“ odpočinek

Špatný nebo dobrý odpočinek obecně neexistuje. Všechno je to individuální. Dříve, než se na dovolenou vypravíte, tak si v klidu promyslete, co potřebujete právě vy. Někdo čerpá sílu v kontaktech s druhými. V tom případě by měl jet na dovolenou ve skupině. Někdo jiný získává energii, když je sám. Pak by si měl zvolit takovou variantu dovolené, kde bude mít možnost v klidu si číst. Důležité je, vybrat si svůj odpočinek a ne „cizí“. To znamená vnucený třeba rodinou, přáteli, známými nebo reklamou.

 

Otázkou je, s kým je lepší odpočívat. Zda s rodinou, přáteli nebo kolegy z práce? I toto je potřeba řešit nanejvýš individuálně. To hlavní je, abychom nesměřovali ke stereotypům a neposlouchali cizí rady. Každý má na tuto otázku svůj názor. Někdo si myslí, že není možné si odpočinout spolu s kolegy z práce, někdo jiný může považovat dovolenou s rodinou za ztracený čas. To, s kým budete trávit svůj volný čas, je principiálně jedno. Jestli je práce pro vás zátěží, pak je skutečně vhodné „obrátit list“ a odpočinout si s rodinou, s přáteli nebo sám. Pokud však s kolegy máte dobré vztahy a je pro vás příjemné si s nimi vyjet, tak proč byste nejeli na dovolenou společně? Naslouchejte svému vnitřnímu hlasu a vyberte si takovou variantu, která odpovídá konkrétně vám. Není potřeba podlehnout vnějším tlakům.

 

Druhá příčina: „Víceúkolová“ dovolená

Nemá smysl usilovat o to, abychom za jeden až dva týdny dovolené vyřešili všechno, co se nám během roku nakupilo. Seznamy věcí, které se lidé chystají dělat během dlouho očekávané dovolené, bývají někdy velmi dlouhé. Například: oprava, návštěvy příbuzných, léčení, věnovat se dětem, čtení knih a podobně.  Tím, že si plánují velké množství věcí, které je nereálné udělat během týdne, dostávají se lidé do stavu, kdy se cítí nespokojeni a mají pocit viny. Proto marina Melia radí, abychom si na dovolenou naplánovali jen jednu důležitou věc: buď opravu, nebo odpočinek, nebo léčení. V krajním případě máme řešit problémy postupně.

 

Třetí příčina: „Pracovní“ odpočinek

Někteří lidé si nemohou během své dovolené skutečně odpočinout. Psychologové zpravidla radí, abychom se plně „odstřihli“ od práce, protože jinak si nemůžeme dobře odpočinout. Mnozí lidé se to snaží dodržovat, ale někteří přitom mají pocit viny, když v době dovolené přemýšlejí o práci.

Pokud je manažer ve své podstatě člověkem kontrolujícím, pak se nemůže uvolnit, odpoutat se v myšlenkách od práce, a tím pádem si nemůže ani odpočinout. V takovém případě je lepší neodpoutávat se od práce na dovolené úplně, ale je vhodné si předem strukturovat čas, který budete práci věnovat. Jinak se budou myšlenky o podniku neustále vracet.

 

Marina Melia uvádí následující příklad. Prezident velké společnosti, který byl ve své podstatě kontrolujícím manažerem, který měl problém delegovat pravomoci třeba jen na krátký čas, si přesně naplánoval čas práce v době dovolené ještě před jejím začátkem. Všechny otázky řízení společnosti si rozdělil na dvě části:

  1. to, co je možné delegovat konkrétním manažerům, protože pokud by udělali chybu, tak to nebude mít tak závažný vliv na fungování společnosti;

  2. ty otázky, kde si vyhradil právo rozhodovat sám.

S konkrétními podřízenými si pak dohodl předem čas, v němž se s ním mohou spojit. Zpravidla takovým pracovním rozhovorům věnoval asi hodinu denně. Půl hodiny ráno a půl hodiny večer. Po zbytek času měl čistou hlavu a odpočíval.

 

Čtvrtá příčina: Přímo do práce

Základní příčinou deprese vznikající po dovolené bývá to, že se lidé snaží hned první den ponořit do práce. Psychologové to nedoporučují. Nejenže hrozí deprese, ale je to velmi neproduktivní. Rozumnější je zapojovat se do práce postupně. Organismus potřebuje čas na to, aby se mohl přizpůsobit. Na “rozhýbání” potřebujeme zpravidla dva až tři dny. Pokud jste například vyšším manažerem, můžete si naplánovat setkání se svými podřízenými vedoucími. Nedoporučuje se, abyste v prvních dnech přijímali důležitá rozhodnutí. Jednou z významných příčin depresí jsou právě špatná rozhodnutí, přijatá po návratu z dovolené.

 

Více zajímavých postřehů o psychologických otázkách vedení lidí i sebe naleznete v e-knize ve zkráceném provedení "Byznys - to je psychologie."

Snímek obrazovky 2019-04-25 v 20.45.32.p