Protest megafon
Objednání ukázkové e-knihy zdarma
Erin Doland: Zjednoduš si život za jeden týden

Mám zájem o pravidlené informace o vydávaných

e-knihách v krátkém provedení.

OBJEDNÁVKA TOHOTO TITULU

Jednotlivé tituly si můžete objednat za 31,- Kč.

Do objednávky nahoře vepište  čísla objednaných titulů.

"Rozumná neposlušnost"  je titul 261.

Rozumná neposlušnost? 

Článek je zpracován na základě knihy Rozumná neposlušnost, kterou napsal Ira  Chaleff.

Ira Chaleff je americký odborník v oboru leadershipu. Působí jako autor, řečník, poradce, facilitátor workshopů a inovační myslitel. 

Kdy říct „Ne“ svému vedoucímu

Slova „rozumnost“ či „uvědomělost“ a „podřízení“ se jen zřídka používají společně.       Ve společnosti panuje názor, že je správné se podřizovat výše postaveným instancím. Častým argumentem bývá, že je to z důvodu bezpečnosti. Má-li někdo touhu se vzepřít, tak je to považováno spíše za emocionální pohnutku než za racionální jednání. Tím spíše bychom si měli být vědomi toho, že i manažeři, politici a další lidé, kteří disponují mocí, se také mohou mýlit, a není vždy rozumné jednat podle jejich příkazů.

V této knize se Ira Chaleff věnuje popisu situací, v nichž se ukázala být rozumná neposlušnost nejlepším řešením a zkoumá, jak funguje mechanismus podřizování se, jak si vypěstovat dovednost rozumné neposlušnosti, jak to naučit své děti a podřízené, jestliže jste manažerem. V knize jsou uvedeny zajímavé příklady a užitečné algoritmy. Kniha dobře doplňuje různé příručky asertivní komunikace, které učí korektně a uctivě hájit své vlastní zájmy.

Zvyk poslouchat 

Když čteme knihy, nebo se díváme na filmy odehrávající se v nějakém totalitním prostředí (například v nacistickém Německu), tak je často obtížné pochopit, proč se lidé masově podřizovali tvrdým a nesmyslným rozkazům. Proč se nevzepřeli? Míváme pocit, že kdybychom byli na místě těch lidí, tak bychom se dokázali agresorům vzepřít. Challeff však připomíná různé psychologické experimenty – například experiment Stanleyho Milgrama na Stanfordově univerzitě, kdy účastníci v roli „učitelů“ dávali „žákům“ elektrické šoky, když neodpovídali správně. 

Milgramovy zkušenosti ukázaly, že přibližně dvě třetiny lidí jsou schopny týrat druhého člověka, když jim to přikáže nějaká „autorita“. Z nich pak třetina účastníků experimentů byla schopna projevovat skutečné sadistické sklony.  Schopnost umět rozlišit, kdy je potřeba být poslušným a kdy je rozumnější klást odpor, je jedním z projevů emocionální inteligence.

Vzpomínaný experiment probíhal před více než padesáti lety, takže bychom mohli pochybovat, zda je stále aktuální. Bývá vlastně častým problémem psychologických experimentů, že když je někdo zkusí později zopakovat, tak získá třeba zcela jiné výsledky. To pak může vést k pochybnostem, zda nebylo na původní metodě nebo na interpretaci výsledků něco špatně.

Jenže v roce 2010 uskutečnili ve Francii opakování Milgramova experimentu. Účastníky vybrali na základě falešné informace, že jde o výběr do televizní show. Výsledky však byly ohromující – jen 16 lidí z 80 odmítlo v určité fázi poslušnost pokračovat do konce. 

Je samozřejmé, že mezi lidmi existují rebelové i nonkonformisti, kteří se neradi podřizují. Tvoří však menšinu. Část z nich provádí neproduktivní odpor – odmítají pokyny autorit i v situaci, kdy se jedná o rozumné příkazy. Tento způsob není lepší než slepé podřizování se. Je tedy otázkou, jak si osvojit uvědomělé a rozumné odmítání cizích příkazů. Challeff uvádí základní algoritmus: 

1.Určit si cíl svého jednání a hodnoty, které k tomuto cíli napomáhají.

2.Ověřit si, zda je příkaz, který jsme dostali, v souladu s naším cílem a hodnotami. 

3.Prověřit si, na kolik je dané rozhodnutí efektivní, bezpečné, legální a etické.

4.Promyslet tyto aspekty a rozhodnout se, zda se podřídíte příkazu nebo ne.

5.Vzít na sebe odpovědnost za svou volbu, ať už je jakákoliv. Uvědomovat si, že jsme měli možnost volby.

 

Existuje ještě jedna zajímavá varianta podřízení se – „podřízení se se špatným úmyslem“. Je to situace, kdy si je člověk vědom toho, že nadřízený rozhodl špatně, ale podřídí se, aby tak sabotoval projekt nebo aby veřejně zdiskreditoval nadřízeného. I když se jedná o pokrytectví, tak v některých situacích je vhodné se tímto způsobem zachovat. Když je například váš nadřízený toxickým tyranem a „úmyslné podřízení se“ je jedinou možností, jak ho můžete „odhalit v celé jeho kráse“.

  

Více se o rozumné neposlušnosti dočtete v e-knize ve zkráceném provedení: Rozumná neposlušnost.

  • w-facebook
  • Twitter Clean
  • w-googleplus