PROČ SE TROJKAŘ STÁVÁ V ŽIVOTĚ JEDNIČKÁŘEM?

 

Podle knih Daniela Golemana „Emocionální vůdcovství“ a Mariny Mellia „Byznys – to je psychologie.“

 

„Po celou dobu ode mě opisoval, musel jsem ho často doučovat, ale teď jsem obyčejným řadovým referentem v bance, kterou on řídí. Jak se to mohlo stát?“

A je to tak. Proč vlastně vynikající žáky často „předběhnou“ ti, kteří se špatně učili a chodili za školu?

 

Důkazů, že je tomu tak je mnoho. Například miliardář Paul Orfalea, měl problém s tím, aby se ve škole naučil abecedu a byl vyloučen ze čtyř škol. Jeho vysvědčení obsahovala i čtyřky a pětky. Školu zakončil mezi nejhoršími žáky. (z knihy „Kopíruj to“)

 

Je známo, že Steva Jobse několikrát dočasně vyloučili ze školy za špatné chování a nesplnění domácích úloh – odmítal dělat to, co považoval za naprostou ztrátu času. Sám Jobs to vysvětloval: „Ve škole jsem se strašně nudil a stal se ze mě skutečný nezbedník.“ (z knihy „Ikona Steve Jobs“)

 

Jak je to tedy možné, že mnozí z těch, kteří byli vzornými žáky ve škole, dosahují v životě menších úspěchů, než ti, kteří byli problémoví nebo špatní žáci?

 

Známí autoři z oblasti psychologie – například Daniel Goleman nebo Marina Mellia, jsou toho názoru, že příčina je v emocionální inteligenci. U úspěšných lidí je tento typ inteligence vysoce rozvinutý. Pro dosažení úspěchu je důležitější než IQ. Vědci z Harwardovy univerzity publikovali na základě svých výzkumů, že význam IQ pro životní úspěch činí jen pouhých 20 %. Disponuje-li manažer vysokým IQ, ale jeho emocionální inteligence je slabá, pak může těžko využít svůj potenciál, především, potřebuje-li k zajištění dobrých výsledků spolupráci s dalšími lidmi.

 

Pojem „emocionální inteligence“ je složitý a mnohoznačný. Psycholožka Marina Mellia píše ve své knize „Byznys – to je psychologie“, že se skládá z mnoha různých vlastností, které lze často obtížně definovat, jež se projevují vysokou úrovní chápání sebe sama, schopností naslouchat a chápat druhé lidi, předvídat jejich chování, ovládat své i cizí emoce, umět přijímat správná rozhodnutí, umět ovlivňovat, formovat a motivovat tým pro dosahování cílů atd. Jedním z nejdůležitějších projevů emocionální inteligence je schopnost adekvátně ohodnotit vlastní možnosti a omezení, maximálně využít své silné vlastnosti a omezit vliv slabých stránek.

 

Poprvé o tom začali hovořit v západním světě po vydání knihy Daniela Golemana „Emoční inteligence“(v USA vyšla 1996).  V další knize - "Emocionální vedení" Goleman představil čtyři součásti emocionální inteligence. Vynikající schopnosti v těchto kategoriích zajišťují vedoucím dosažení maximálně dobrých a harmonických vztahů s druhými lidmi, úctu a důvěru svých podřízených a spolupracovníků, což vede k úspěchu při řízení a vedení lidí.

 

  • Sebeuvědomění

  • Sebeovládání

  • Empatie

  • Obratnost ve společenském styku

 

Marina Mellia přidává ještě pátou součást emocionální inteligence:

 

  • Umění přijímat řešení

 

A ještě jedna zajímavá poznámka: Zatímco se IQ může u lidí s dospíváním a v pozdějším věku i snižovat, tak emocionální inteligence se údajně zdokonaluje v průběhu celého života. Manažeři, kteří cíleně pracují na zlepšování své emocionální inteligence, dosahují lepších výsledků.

 

Více naleznete v knihách ve zkráceném provedení:

Daniel Golema: Emocionální vůdcovství ( vychází tento týden)

Marina Mellia: Byznys – to je psychologie. (vyjde v srpnu)

Snímek obrazovky 2019-04-25 v 20.45.32.p