Soustředěné uvolnění - síla "u-wei"

Článek je zpracován na základě knihy „Trying Not to Try: The Ancient Art of Effortlessness and the Surprising Power of Spontaneity", kterou napsal kanadský sinolog Edward Slingerland.

 

V naší kultuře hraje významnou roli úsilí a píle. Na druhé straně si velmi ceníme spontánního uvolnění a schopnosti být v dobré kondici. Pro některé profese je spontánnost zcela evidentní – třeba pro herce nebo pro politiky. V jiných případech to není tak viditelné, ale schopnost uvolněného chování se může určitým způsobem hodit všem – sportovcům, učitelům, ředitelům i podnikatelům.

Problém spočívá v tom, že když se člověk snaží být spontánním, je to něco, co se vzájemně vylučuje, protože jakékoliv úsilí ubíjí spontánnost. Klasickým příkladem je nespavost – čím více se snažíte usnout, tím těžší pro vás usínání je. Věnujeme docela hodně pozornosti vůli, rozumu a sebekontrole, a přitom se bojíme alespoň trochu uvolnit – protože máme obavu, aby z nás nebyl nějaký impulsivní floutek. 

Autor knihy zkoumá fenomén spontánnosti z hlediska starověké čínské filozofie. Starověcí myslitelé z Říše středu znali smysl spontánnosti, protože si jasně uvědomovali její důležitost a věnovali veškeré své intelektuální schopnosti hledání způsobů, jak jí dosáhnout. V čínské filozofii existuje pojem „u-wei“ – nečinnost. Tento pojem však neznamená pasivní nicnedělání. Slingerland píše: „Lidé, kteří se nacházejí ve stavu u-wei, pociťují, že nic nedělají, i když ve stejnou chvíli mohou vytvářet skvělé umělecké dílo, šikovněnacházet východisko ze zapeklité situace a také uvádět celý svět do stavu harmonie.“

Lidé, kteří se nacházejí ve stavu „u-wei“, jsou charizmatičtí. Vychází z nich světlo okouzlení, druzí s nimi chtějí spolupracovat a pomáhat jim, i když je o to nikdo nežádá. Ale na rozdíl od takzvaného stavu „flow“ (proudění) je „u-wei“ spojeno s nějakým společným systémem hodnot. Spontaneita byla starověkými Číňany považována za uhelný kámen nejen osobního, ale i společenského vzkvétání.

 

Co je to u-wei

Různé čínské filozofické školy hledaly své vlastní přístupy k u-wei. Slingerland zdůrazňuje, že mnohé starověké myšlenky o spontánnosti potvrzují i současné vědecké výzkumy. Například, funkční magneticko-rezonanční tomografie zkoumá, jak se projevuje u-wei v aktivitě různých částí mozku. Evoluční psychologie vysvětluje, proč pociťujeme uspokojení ze stavu u-wei. Věc se má tak, že mnoho životních úloh nemůžeme efektivně řešit jenom za pomoci vědomé části naší psychiky. 

Neurobiologické procesy, jež nám umožňují myslet kriticky a analyzovat, jsou dost pomalé, složité a energeticky náročné v situacích, kdy se například potřebujeme zachránit před tygrem, nebo když potřebujeme pochopit, jaké emoce jsou vepsány na tváři našeho souseda z přízemí. V takových případech se spouštějí mechanismy, které odpovídají za rozpoznávání schémat. Tyto mechanismy jsou mnohem starší a rychlejší než rozumové myšlení. Při takovém přijímání rozhodnutí se ve velké míře opíráme o emoce, i když z krátkodobého hlediska bývají často iracionální (děláme něco nekonstruktivního ukvapeně a později toho litujeme). V dlouhodobé perspektivě však přinášejí tato rozhodnutí větší zisk než ztráty. Například nám emoce pomáhají: být více etickými, budovat důvěryhodné vztahy a spolupracovat pro obecné blaho.

Nuance spočívá v tom, že k tomu, aby emoce přinesly maximální výhody, musí být upřímné, protože ten, kdo se přetvařuje, vždy riskuje, že bude odhalen a ztratí důvěru lidí kolem sebe. Spontánní chování se dá jen těžce imitovat a to mu přidává ještě další hodnotu. Z tohoto úhlu pohledu je charizma (čínsky nazývané „de“) energetikou čestnosti, uvolněnosti a přesvědčivosti, energetikou silných, ale neagresivních lidí – těch, kteří dokážou reálně změnit svět k lepšímu.

 

Zobecníme-li u-wei, tak to znamená:

• Nenucenost a přirozenost v kombinaci s vysokou efektivností.

• Konflikt vědomé části „Já“ se spontánností.

• Schopnost řešit mnohé úlohy ve stavu „na autopilot“.

​

Jak dosáhnout stavu u-wei?

Autor si je vědom toho, že tento stav spontánního uvolnění se dá navodit celou řadou způsobů. Zatímco on, vědec, který příliš nesportuje, a je introvert, se dostává do stavu u-wei každé ráno pomocí ticha, samoty, slunečního svitu a velké dávky kávy, tak hyperaktivní a extrovertní herec může používat třeba skleničku dobrého bourbonu, hlasitou hudbu a skupinový brainstorming. 

V západní civilizaci se v posledních několika staletích nevěnovala spontánnosti příliš velká pozornost. Učili jsme se, že když chceme dosáhnout úspěchu při dosažení stanovených cílů, musíme nejdříve všechno dobře promyslet a potom houževnatě jít za svým. 

Autorovo zkoumání u-wei a „de“ (charismatu) neposkytuje jednoduchá řešení a neodhaluje žádná „východní tajemství“, která z nás ihned udělají mistry spontánnosti a charismatu. Poznání myšlenek starověkých čínských myslitelů nám však může pomoci při pochopení toho, jak žijeme a jaké vztahy máme s druhými lidmi, a budeme přitom efektivnější.

​

 

 

Více se můžete o tom, jak nemáte o nic přehnaně usilovat, proč být spontánní, a jak na to pohlíželi starověcí filozofové, dočíst v e-knize ve zkráceném provedení „Moc se nesnažte - Starověká moudrost, současná věda a umění spontánnosti“.

Jednotlivé tituly si můžete objednat za 31,- Kč.

​

Do objednávky nahoře vepište  čísla objednaných titulů.

"Moc se nesnažte"  je titul 201.

​

​